Schola Gregoriana Pragensis / Čeští světci v nebes

Program:
Čeští světci v nebeském Jeruzalémě

Svatý Vojtěch
Hospodine, pomiluj ny
Invitatorium Hodie exultandum est (S radostí oslavujme dnes svátek mučedníka Vojtěcha...)
Lectio I. Homilia beati Augustini (Čtení z kázání sv. Augustina)
Responsorium Alme presul (Dobrotivý a svatý biskupe Vojtěchu...)
Lectio II. Homilia beati Augustini (Čtení z kázání sv. Augustina)
Responsorium O presul Christi (Biskupe Kristův, Vojtěchu...)

Svatá Ludmila
Antifona Laudes canens Davidicas (Zpívajíc chvály Davidovy očekává smrt...)
Antifona Sic Hester in regia (Tak Ester kráčí do královského paláce...)
Hymnus Lux vera lucis radium (Pravé světlo skrápí oblohu paprskem...)

Svatý Václav Cantio Svatý Václave
Kyrie Fons bonitatis (Pane, studnice dobroty...)
Sequentia Salve pater optime (Vítej, otče předobrý...)
Lectio Sancti Evangelii Si quis vult (Čtení z Evangelia podle Lukáše)
Hymnus Dies venit victorie (Přichází den vítězství...)

Zpěvy s mariánskou tématikou
Petrus Wilhelmi de Grudencz: Plaude euge Theotocos (Zaplesej znamenitě Bohorodičko!)
Cantio Ave gloriosa (Buď zdráva, slavná Panno, matko Krista...)
Petrus Wilhelmi de Grudencz: Prelustri elucencia (Přejasnou září Titána jsi ověnčena...)
Lectio Inter omnes (Vskutku mezi všemi svatými...)
Alleluia Ave benedicta / tropus O Maria celi via (Buď zdráva, požehnaná Maria...)
Petrus Wilhelmi de Grudencz: Presidiorum erogatrix (Vyprošovatelko záštity...)
Antiphona Salve Regina (Zdrávas, Královno, matko milosrdenství...)

Schola Gregoriana Pragensis:
Hasan El-Dunia, Ondřej Maňour, Michal Medek,
Stanislav Předota, Marek Šulc, Matouš Vlčinský
umělecký vedoucí - David Eben

Slovo k programu
Gregoriánský chorál lze chápat jako velmi široký pojem: celé repertorium liturgického jednohlasu, které obepíná časové období bezmála tisíce let. Základ je položen za vlády franského krále Pippina Krátkého, tedy zhruba. v 2. pol. 8. století, kdy se ustaluje jádro gregoriánských melodií. Od této doby však gregoriánský chorál prochází různými stylovými proměnami, do hry vstupují nové hudební (a literární) formy, vznikají repertoria vlastní jen jednomu určitému regionu nebo diecézi a také původní melodie zděděné z karolínské doby jsou transformovány podle nových estetických hledisek.
V tomto programu se soustředíme právě na relativně pozdější repertoár, především officia českých světců. Na úvod zazní píseň Hospodine pomiluj ny, jejíž autorství bylo ve středověku připisováno přímo svatému Vojtěchu. Podle novějšího bádání je však tento starobylý zpěv připomínající litanii spíše pozůstatkem staroslověnské liturgické tradice.
Z officia ke sv. Vojtěchu poté uslyšíme stručný průřez matutinem - noční hodinkou s velkým bohatstvím forem. Začíná tzv. invitatoriem - pozváním k modlitbě: stručná melodie antifony Hodie exultandum prokládá jednotlivé verše 94. žalmu Venite exultemus. Stálou součástí matutina jsou také čtení (zde z kázání sv. Augustina), na které vždy odpovídá - podobně jako árie po recitativu - melodicky rozvinutá forma responsoria (Alme presul, O presul Christi).
Dvě antifony Laudes canens a Sic Hester jsou ukázkou z rýmovaného officia ke sv. Ludmile, poetické kompozice zhruba z konce 13. století. V hymnu Lux vera se střídá vlastní jednohlasý nápěv hymnu s dvouhlasým zpracováním. Je tedy příkladem začleňování rané polyfonie do gregoriánského chorálu.
Následující část, věnovaná sv. Václavu, začíná jednou z nejstarších českých duchovních písní: chorálem Svatý Václave. V dalších zpěvech se dostáváme až k samým hranicím toho, co můžeme nazvat gregoriánským chorálem. V Kyrie Fons bonitatis alternuje jednohlasá melodie s dvouhlasým tropem. Rýmovaná sekvence Salve pater optime patří taktéž mezi pozdní formy liturgického jednohlasu. Závěr programu tvoří zpěvy s mariánskou tematikou. Ve 14. století prochází Evropou nová vlna mariánské zbožnosti, která se projevila velice výrazně i v českých zemích. K velkým ctitelům Panny Marie patřil např. i král Karel IV. nebo arcibiskup pražský Arnošt z Pardubic. Popularita mariánského kultu podnítila i silnou vlnu tvořivosti v oblasti duchovní hudby.
V této části programu se setkáme též s tvorbou Petra Wilhelmi de Grudencz. Tento vynikající autor polského původu působil v první polovině 15. století na dvoře ísaře Fridricha III. Jeho životní cesty ho patrně dovedly i do Českých zemí, neboť právě v českých rukopisech je zaznamenána největší část jeho díla.
Posledním zpěvem programu je antifona Salve Regina (Zdrávas Královno), jeden z nejslavnějších mariánských textů. Počet jeho zhudebnění dosáhl k dnešnímu dni jistě třímístné cifry; zde však uslyšíme první a nejstarší melodii, k níž tento text patří.

Vstupné:
100,- Kč Plná cena
50,- Kč Zlevněné (senioři, studenti, ZTP, ZTP/P)

Adresa:
kostel Povýšení sv. Kříže / Elevation of the Holy Cross Church
Karviná, Pivovarská 2/1 [49°51'12.688"N, 18°32'23.940"E]


Karviná - přeprodej