Baborák Ensemble

BABORAK ENSEMBLE působí na hudební scéně od roku 2001. Vystupuje na koncertech a festivalech v Evropě a Japonsku, nahrává pro Exton a Supraphon. Jeho členové jsou úspěšní sólisté, laureáti mezinárodních soutěží a komorní hráči mladé generace – houslisté Dalibor Karvay, Martina Bačová, Roman Patočka, Vladimír Klánský, Aida Shabuová, violisté Jiří Zigmund, Vladimír Kroupa, Karel Untermiller, violoncellistka Hana Baboráková) a přední hráči českých orchestrů (Česká filharmonie, SOČR, PKF, FOK) a komorních souborů (Wihanovo kvarteto, Haroldovo kvarteto, Epogue quartet, Afflatus Quintet, České noneto). Jako hosté vystupují s BE koncertní mistři a první hráči Mnichovské a Berlínské filharmonie (Lorenz Nasturica, Wilfried Strehle, Wenzel Fuchs). Repertoár BE zahrnuje skladby barokní, klasicistní, romantické, díla 20. století a dále celou řadu úprav a skladeb souboru přímo věnovaných.
Vlastní debut je spojen s nahráním CD pro Exton se skladbami klasiků a skladatelů 20. století (Mozart, Beethoven, Kroll, Turner). Úspěšná spolupráce pokračovala dalším CD Le quatro stagioni – průřez italskou hudbou čtyř století (Vivaldi, Corelli, Donizetti, Cherubini, Sinigalia, Rota), které obdrželo cenu japonských kritiků. Třetím projektem je CD se skladbami vídeňských klasiků (Haydn, Mozart, Beethoven, Rejcha). U příležitosti jubilea Bohuslava Martinů BE realizoval nahrávku Serenade s jeho komorními skladbami (Kvartet a Serenáda) v kombinaci s díly skladatelů Carla Nielsena a Cherlese Koechlina.
Od svého založení BABORAK ENSEMBLE vystoupil na mnoha koncertech v Čechách, Německu a Japonsku a na prestižních festivalech (Pražské jaro, Mitte Europa, Concentus Moraviae, Gruenwald Musik Tage, Lípa Musica). V sezóně 2010–2011 byl rezidenčním souborem ČNSO v jeho komorní řadě koncertů v klášteře sv. Anežky v Praze.
Repertoár souboru navazuje na tradici, která vznikala v 18. století. Lesní roh byl v té době využíván spíše jako signální nástroj při parforsních honech, které pořádali všichni šlechtici. Možná proto se začal těšit široké oblibě a našel si cestu i do koncertních síní a stal se nepostradatelnou součástí hudby symfonické i komorní. Skladby Vivaldiho, Corelliho, Moureta, Haendla, Telemanna jsou nedílnou součástí programů BE.
Skladatelé Manheimské školy a vídeňští klasikové napsali celou řadu virtuozních skladeb pro lesní roh a smyčce. Velkou inspirací jim bylo umění českých hornistů té doby. Za všechny uveďme J. V. Sticha-Punta, kterému L. v. Beethoven věnoval Sonátu F dur op. 17 a W. A. Mozart hornový part v Symfonii concertante. Skladby období klasicismu tvoří nejpodstatnější část repertoáru BE. (J. Haydn, W. A. Mozart, L. v. Beethoven, A. Rejcha, L. Boccerinni, V. Stamic, J. B. Vaňhal atd.). Na počátku 19. století dochází k revolučnímu zdokonalení lesního rohu přidáním ventilů, které umožnily zahrát chromatickou řadu tónů. A ve století dvacátém vzniká celá řada komorních skladeb pro lesní roh v kombinaci nejen s nástroji smyčcovými, ale i dechovými a bicími (Janáček, Martinů, Koechlin, Nielsen).
Samostatnou kapitolu tvoří skladby přímo napsané nebo autorsky upravené pro soubor. BE překvapuje nečekanými a mnohdy až šokujícími zvukovými kombinacemi a nebrání se výletům do jiných žánrů, jako jsou např. jazz, swing, taneční, filmová, etnická a orientální hudba. Pro BE komponují a upravují skladatelé M. Bok, F. Šterbák, T. Llle.