Wiebke Lehmkuhl

Pochází z Oldenburgu, vystudovala zpěv u Ully Groenewold a Hanny Schwarz na Vysoké hudební a divadelní škole v Hamburku, kde ukončila studium s vyznamenáním.
V mozartovském roce 2006 byla vyznamenána Mozartovou cenou města Hamburku, v roce 2011 získala Cenu Nadace Waltera a Charlotty Hamelových jako pěvkyně roku nastupující generace a časopis Opernwelt ji nominoval za interpretaci Magdaleny v Mistrech pěvcích norimberských v Curyšské opeře jako pěvkyni nastupující generace roku 2012 (inscenace: Harry Kupfer, hudební nastudování: Daniele Gatti).
Po hostování v opeře v Kielu a ve Státní opeře v Hamburku a Hannoveru nastoupila Wiebke Lehmkuhl v sezoně 2008/2009 ještě během svého studia do svého prvního stálého angažmá v Curyšské opeře, kde zaznamenala velký úspěch mimo jiné jako Erda (Zlato Rýna), Annina (Růžový kavalír) a Třetí dáma (Kouzelná flétna). V roce 2011 zpívala Třetí dámu na Mozartově týdnu v Salcburku pod vedením René Jacobse a v roce 2012 debutovala s touto rolí na Salcburských hudebních slavnostech pod vedením Nikolause Harnoncourta. Dále vystoupila v Prstenu Nibelungově (režie Günter Krämer, hudební nastudování Philippe Jordan) v Opéra Bastille v Paříži a v Bavorské státní opeře v Mnichově, kde zpívala v Soumraku bohů pod vedením Kenta Nagana První Nornu a Flosshildu.
Je žádanou sólistkou na mezinárodních koncertních pódiích a je pravidelně zvána na významné hudební festivaly, např. Schleswig-Holstein Musikfestival, Lucerne Festival a La folle journée Nantes. Wiebke Lehmkuhl dále hostovala mimo jiné ve vídeňském Musikvereinu, v Severoněmeckém rozhlase v Hannoveru, v Tonhalle v Curychu, Gewandhausu v Lipsku, v Berlínské filharmonii, v Bilbau, Tokiu a Šanghaji.
Její pěvecké umění je zdokumentováno na četných CD a koncertních nahrávkách, např. Bachovo Vánoční oratorium s lipským Gewandhausorchestrem pod vedením Riccarda Chaillyho u nahrávací společnosti Decca nebo Magnificat C. P. E. Bacha s komorním sborem RIAS a Akademie für Alte Musik Berlin pod vedením Hanse-Christopha Rademanna u Harmonia Mundi.
Mladá altistka spolupracovala s dirigenty Nikolausem Harnoncourtem, Philippem Jordanem, Thomasem Hengelbrockem, Danielem Gattim, Markem Minkowskim, Hansem-Christophem Rademannem, Reinhardem Goebelem, Fransem Brüggenem, Hermannem Maxem, Andreasem Speringem, Ottaviem Dantonem, Riccardem Chaillym a Kentem Naganem.
V prosinci 2013 debutovala Wiebke Lehmkuhl s Berlínskými filharmoniky se Schumannovými scénami z Goetheho Fausta pod vedením Daniela Hardinga, který ji potom pozval do Stockholmu ke spolupráci se Švédským symfonickým orchestrem, s nímž se představila v koncertním provedení Debussyho opery Peleas a Melisanda v roli Genevieve. V sezoně 2013/2014 se Wiebke Lehmkuhl vrátila do Opéra Bastille v Paříži a na Salcburské hudební slavnosti s Aninnou v Růžovém kavalírovi. Na Festivalu Ré Majeure Marca Minkowského pod jeho vedením debutovala v roli Orfea ve stejnojmenné opeře Chr. W. Glucka, dále vystoupila s Bamberskými symfoniky v Mozartově Requiem.