Rudolf Rosen
baryton (Švýcarsko)
Švýcarský barytonista Rudolf Rosen studoval zpěv a dějiny umění na univerzitě v rodném městě Bernu. Po studiích získal několik ocenění, mimo jiné v roce 1997 na CIEM Geneve, v roce 1998 na 47. ročníku Mezinárodní hudební soutěže v Mnichově a v roce 1999 v Belvedere Competition ve Vídni.
Jeho koncertní aktivity jej přivedly do nejvýznamnějších evropských koncertních sálů, jako je například Den Gamle Logen v Oslu, Liederhalle ve Stuttgartu, Gewandhaus v Lipsku, Herkulessaal v Mnichově, Tonhalle v Curychu, Victoria Hall v Ženevě, Prinzregententheater v Mnichově a Concertgebouw v Amsterdamu. Rudolf Rosen vystupoval s řadou světově známých dirigentů, jako jsou Frieder Bernius, Herbert Blomstedt, Riccardo Chailly, Michel Corboz, Christoph Eschenbach, Daniele Gatti, Michael Gielen, Hartmut Haenchen, Heinz Holliger, René Jacobs, Neeme Järvi, Dimitrij Kitajenko, Emmanuel Krivine, John Nelson, Helmuth Rilling, Pinchas Steinberg, Muhai Tang a Lothar Zagrosek.
V roce 2002 se stal členem operního souboru Státního divadla ve Stuttgartu, kde před nadšeným stuttgartským publikem úspěšně ztvárnil titulní roli v Donu Giovannim v novém nastudování pod taktovkou Hanse Neuenfelseho. Následovaly role Narda v La finta giardiniera, Papagena v Kouzelné flétně v režii Petera Konwitschného, hraběte Almavivy ve Figarově svatbě a Modrovouse v Modrovousově hradě (Filharmonie Kolín nad Rýnem). V roce 2008 zpíval také v Semperoper v Drážďanech a v Mnichovské filharmonii.
Od roku 2004 působí jako umělec na volné noze. Kromě rolí, které zpíval ve Stuttgartské opeře, nastudoval s velkým ohlasem v New National Theatre v Tokiu (2004/05) role Silvia (Komedianti) a Guglielma (Cosi fan tutte). Na podzim roku 2005 se objevil v Théâtre des Champs-Elysées v Paříži opět jako hrabě Almaviva (Figarova svatba) v produkci Jean-Louise Martinoty. Svůj hlas propůjčil také knížeti Otokarovi v opeře Čarostřelec, která byla uvedena v Grand Théâtre de Geneve v roce 2010 v režii Oliviera Pye. V roce 2010 debutoval v milánské La Scale a na vídeňském festivalu Festwochen v roli Krotitele/Akrobata v opeře Lulu pod vedením Petera Steina. Velký úspěch zaznamenala v roce 2011 jeho role hraběte Almavivy v Opéra National de Lyon.
V posledních několika letech účinkoval téměř výhradně na koncertech. Jedním z vrcholů bylo evropské turné, po němž následovalo vydání CD s nahrávkou Stvoření J. Haydna pod taktovkou Philippa Herrewegheho.
Několik současných skladatelů napsalo díla speciálně pro něj, mezi nimi Jean-Luc Darbellay Derniere lettre a Theo s Orchestre de la Suisse Romande a Alfred Felder Khamush s Tonhalle Orchester Zürich.
Mezi letošní mezinárodní projekty patří koncerty s pařížskou La Chambre Philharmonique (Emmanuel Krivine), lisabonským Gulbenkian Orchestra (Michel Corboz) a švédským Symfonickým orchestrem Malmö (Vasilij Sinaisky).
Jeho koncertní aktivity jej přivedly do nejvýznamnějších evropských koncertních sálů, jako je například Den Gamle Logen v Oslu, Liederhalle ve Stuttgartu, Gewandhaus v Lipsku, Herkulessaal v Mnichově, Tonhalle v Curychu, Victoria Hall v Ženevě, Prinzregententheater v Mnichově a Concertgebouw v Amsterdamu. Rudolf Rosen vystupoval s řadou světově známých dirigentů, jako jsou Frieder Bernius, Herbert Blomstedt, Riccardo Chailly, Michel Corboz, Christoph Eschenbach, Daniele Gatti, Michael Gielen, Hartmut Haenchen, Heinz Holliger, René Jacobs, Neeme Järvi, Dimitrij Kitajenko, Emmanuel Krivine, John Nelson, Helmuth Rilling, Pinchas Steinberg, Muhai Tang a Lothar Zagrosek.
V roce 2002 se stal členem operního souboru Státního divadla ve Stuttgartu, kde před nadšeným stuttgartským publikem úspěšně ztvárnil titulní roli v Donu Giovannim v novém nastudování pod taktovkou Hanse Neuenfelseho. Následovaly role Narda v La finta giardiniera, Papagena v Kouzelné flétně v režii Petera Konwitschného, hraběte Almavivy ve Figarově svatbě a Modrovouse v Modrovousově hradě (Filharmonie Kolín nad Rýnem). V roce 2008 zpíval také v Semperoper v Drážďanech a v Mnichovské filharmonii.
Od roku 2004 působí jako umělec na volné noze. Kromě rolí, které zpíval ve Stuttgartské opeře, nastudoval s velkým ohlasem v New National Theatre v Tokiu (2004/05) role Silvia (Komedianti) a Guglielma (Cosi fan tutte). Na podzim roku 2005 se objevil v Théâtre des Champs-Elysées v Paříži opět jako hrabě Almaviva (Figarova svatba) v produkci Jean-Louise Martinoty. Svůj hlas propůjčil také knížeti Otokarovi v opeře Čarostřelec, která byla uvedena v Grand Théâtre de Geneve v roce 2010 v režii Oliviera Pye. V roce 2010 debutoval v milánské La Scale a na vídeňském festivalu Festwochen v roli Krotitele/Akrobata v opeře Lulu pod vedením Petera Steina. Velký úspěch zaznamenala v roce 2011 jeho role hraběte Almavivy v Opéra National de Lyon.
V posledních několika letech účinkoval téměř výhradně na koncertech. Jedním z vrcholů bylo evropské turné, po němž následovalo vydání CD s nahrávkou Stvoření J. Haydna pod taktovkou Philippa Herrewegheho.
Několik současných skladatelů napsalo díla speciálně pro něj, mezi nimi Jean-Luc Darbellay Derniere lettre a Theo s Orchestre de la Suisse Romande a Alfred Felder Khamush s Tonhalle Orchester Zürich.
Mezi letošní mezinárodní projekty patří koncerty s pařížskou La Chambre Philharmonique (Emmanuel Krivine), lisabonským Gulbenkian Orchestra (Michel Corboz) a švédským Symfonickým orchestrem Malmö (Vasilij Sinaisky).
Interpret vystupuje v letošním roce na těchto koncertech:
Po 4.9. 19:00 - J. Brahms – Německé requiem / Katedrála Božského Spasitele, Ostrava