Magdalena Kožená

Magdalena Kožená patří mezi nejproslulejší pěvkyně současnosti. Tuto její pozici dokládá řada domácích i zahraničních ocenění a exkluzivní smlouva s nahrávací společnosti Deutsche Grammophon Gesellschaft. Studovala nejprve u Něvy Megové na konzervatoři v rodném Brně a poté u Evy Blahové na Vysoké škole muzických umění v Bratislavě. Z jejich četných domácích i zahraničních soutěžních úspěchů je nejvýznamnější absolutní vítězství v 6. mezinárodní soutěži W. A. Mozarta v Salcburku v roce 1995. Její první deska u Deutsche Grammophon s českým písňovým repertoárem (Dvořák, Janáček, Martinů) získala v roce 2001 cenu Gramophone Solo Vocal Award. Další nahrávky zahrnují Mozartovy, Gluckovy a Myslivečkovy árie s Pražskou komorní filharmonií a dirigentem Michelem Swierczewskym, francouzské árie s Mahlerovým komorním orchestrem pod vedením Marka Minkowského, Gluckovu operu Paris a Helena se souborem Gabrieli Consort (umělecký vedoucí Paul McCreesh), recitál s klavíristou Malcolmem Martineau, dále uznávané a kritikou ceněné CD „Lamento“ s kantátami členů bachovské rodiny (Musica Antiqua Koeln pod vedením Reinharda Goebela), CD s Mozartovými áriemi (Orchestra of the Age of Enlightenment se Sirem Simonem Rattlem) či handelovský projekt s Venice Baroque Orchestra a Andreou Marconem. Novějšími nahrávkami jsou písňové CD s titulem „Když mě stará matka“ a další, nazvané „Vivaldi“. Úplnou novinkou je CD „Lettere Amorose“, které Magdalena Kožená nahrála společně s Private Musicke v roce 2010. Za své nahrávky získala pěvkyně prakticky všechna významnější ocenění udělovaná hudebními časopisy včetně prestižní Gramophone Award pro Umělce roku 2004. Nahrávka Fragmentů k opeře Julietta Bohuslava Martinů v titulní roli s Magdalenou Koženou, za doprovodu České filharmonie pod vedením Sira Charlese Mackerrase, zvítězila v roce 2009 na Gramophone Awards v kategorii Recital. Magdalena Kožená je pravidelným hostem předních světových operních i koncertních podií. Její recitály zazněly v Londýně, Paříži, Bruselu, Berlíně, Amsterdamu, Vídni, Hamburgu, Lisabonu, Praze, Kodani, Tokyu, San Franciscu a New Yorských Alice Tully Hall a Carnegie Hall. Koncertovala také v Mnichově, Salzburgu, Lucernu, na festivalech Schwarzenberg Schubertiade, v Aldeburghu a Edinburghu. Spolupracuje s klavíristy Danielem Barenboimem, Yefimem Bronfmanem, Malcolmem Martineau, Andrasem Schiffem a Mitsuko Uchida. Magdalena Kožená pravidelně spolupracuje s Berlin Philharmonic Orchestra, Orchestra of the Age of Enlightenment, Rotterdam Philharmonic a Philadelphia Orchestra pod vedením Sira Simona Rattlea; Royal Concertgebouw Orchestra pod vedením Marisse Jansonse, Lucerne Festival Orchestra pod vedením Claudia Abbada, Českou filharmonií, Chamber Orchestra of Europe a Scottish Chamber Orchestra pod taktovkami Sira Charlese Mackerrase a Robina Ticciati, Wiener Philharmoniker pod vedením Daniela Hardinga a Sira Simona Rattlea; Accademia Santa Cecilia pod vedením Myung-Whun Chung a Simon Bolivar Youth Orchestra of Venezuela pod vedením Gustava Dudamela. Operní angažmá Magdaleny Kožené zahrnují role Oktaviana ve Straussově Růžovém kavalírovi (berlínská Státní opera Unten den Linden), Orfea v Gluckově opeře Orfeus a Eurydika, kterou nastudovala v Paříži, Nera z opery Korunovace Poppey, ve Vídni. Pod vedení Bernarda Haitinka a Marca Minkowského vystupovala v Paříži jako Melisanda; stejnou roli nastudovala také pro Deutsche Staatsoper pod vedením Sira Simona Rattlea. Dále vystupovala jako Cherubin (Mozart: Figarova svatba) na festivalu v Aix-en-Provence, jako Sesto (Handel: Julius Caesar) v Holandské opeře, jako Zerlina (Mozart: Don Giovanni) na festivalu v Salcburku pod vedením Nikolause Harnoncourta, jako Dorabella (Mozart: Cosi fan tutte) pod vedením Sira Simona Rattlea a jako Idamante (Mozart: Idomeneo. V newyorské Metropolitní opeře vystoupila pod vedením Jiřího Bělohlávka jako Varvara (Káťa Kabanová) a v mozartovských rolích Cherubina, Idamanta a Dorabelly pod taktovkou Jamese Levina a titulní roli v Rossiniho Popelce (Covent Garden). V roce 2003 se stala Rytířem řádu umění a literatury Francouzské republiky.